Úvod » Na koukání » Jaroslav 2018
Kos. Je pták.
Mám jej spojeného s jarem, s rozbřeskem, se vstáváním, se smrákáním a jeho tichou náladou.
Je zajímavé, že když je venku v podvečer ticho a zpívá do něj kos, vůbec ho nenaruší. Naopak, dá mu do úst slovo. Stejně jako krásná hudba promlouvá přímo k srdci, aspoň tak to řekla jedna má kamarádka houslistka, tak i kosí zpěv k němu promlouvá. Jsou slova, která neslyším, ale vnímám.
Kosa jsem tvořil s radostí a očekáváním, co vlastně vznikne.
Vytvořil jsem celkem tři verze, takzvané studie. Četl jsem životopisnou knihu o Josefu Mánesovi. Tam jsem se dočetl, že než namaloval obraz, předcházelo mu několik studií, ve kterých hledal konečnou podobu díla. Řekl jsem si - když mohl Josef růst pomocí studií, proč ne také já?
Zkusil jsem své nejasné myšlenky zhmotňovat na prkénka různých dřevin. Samotného mne překvapilo, jaký byl rozdíl mezi bukem a jasanem, jaký byl rozdíl ve výsledném nádechu obrazu. Myslel jsem si, že buk díky nevýrazné kresbě let bude dobrá volba. Nakonec jsem se rozhodl pro jasan.
První studie - první dva obrázky - jasan
Druhá studie - třetí, čtvrtý obrázek - buk
Konečné dílo - pátý a šestý obrázek - jasan
Z tohoto díla mám velikou radost , která mne vždy znovu naplní, když se na kosa kouknu. Zatím mohu. Dražba proběhne na jaře 2019 v Litoměřicích.